Dotazování na užívání návykových látek lékařem

Aneb nebojte se se svým lékařem mluvit o Vašem pití alkoholu, kouření či užívání drog

Jak často se Vás Váš ošetřující lékař zeptal na to, jak často a kolik alkoholu pijete, zda užíváte nějaké drogy a zda kouříte a kolik cigaret denně? A pokud se Vás na toto zeptal, končila Vaší odpovědí diskuze na toto téma, nebo Vám lékař poskytnul zpětnou vazbu na Vaše užívání?

Zatímco se většina lékařů pacientů ptá na kouření a pití alkoholu, velmi často se již nezeptá i na další návykové látky. Bohužel si zároveň velká část lékařů neuvědomuje, že otázka na užívání by nikdy neměla stát samostatně, po odpovědi pacienta by měla následovat krátká zpětná vazba, ať již pozitivní nebo negativní. Může jít tak například o ocenění, že pacient nekouří, neužívá drogy nebo pije alkohol pouze v nízko-rizikové míře (a zopakování, co znamená pít alkohol v pásmu nízkého rizika). V případě, že pacient uvede užívání některých návykových látek v rizikové míře, pak by lékař měl být tím, kdo pacientovi předá srozumitelnou formou odbornou radu a informace, aby pacient věděl vše potřebné pro učinění informovaného rozhodnutí.

Je důležité zdůraznit, že lékař není ten, kdo Vás bude soudit. Naopak lékař by měl být osobou, ke kterému máte důvěru a nebojíte se mu říct pravdu. Jsme pouze lidé a ne vždy jsme schopni objektivně posoudit stav situace. S ohledem na užívání návykových látek si můžeme myslet, že víme, co děláme, a že máme vše pod kontrolou. Pokud tomu tak opravdu je, pak bychom neměli cítit ostych se o tomto s lékařem bavit. Lékař nám může potvrdit, že situaci pod kontrolou opravdu máme a že vnímáme svou situaci realisticky. Nebo nám poskytne svůj názor jako nezaujatého pozorovatele a zároveň odborníka, díky této zpětné vazbě si pak můžeme uvědomit věci, které bychom třeba sami nevnímali.

Lékař je také ten, kdo má přehled o novinkách v oboru a je schopen poradit co dál. V případě odvykání kouření Vám tak například může předat aktuální informace o možnostech léčby závislosti, včetně farmakologické podpůrné léčby, která Vám pomůže obtížné období zvládnout.

Nebojte se se svým lékařem otevřeně hovořit o Vašem užívání návykových látek. Využijte času s Vaším lékařem k zjištění pro Vás relevantních informací týkající se užívání a závislosti. Informujte se o možnostech léčby závislosti či způsobech, jak svépomocí či s oborníkem snížit své užívání.

Finální rozhodnutí, zda změníte svůj životní styl či ne, je vždy na Vás. Pro to, abyste učinili plně informované rozhodnutí, je však nejlepší mít všechny dostupné informace. Ty Vám může poskytnout právě Váš ošetřující lékař.

Vzhledem k nízkému povědomí o tomto tématu mezi lékařskou komunitou jsme se rozhodli problematice věnovat i v sérii článků pro časopis Vnitřní lékařství, který je určen pro lékaře, zejména internisty a všeobecné lékaře, aby lékaři neopomíjeli se na užívání drog nebo léků mimo doporučení lékaře zeptat. Pro zajímavost odborný článek, informující lékaře o významu mluvit s pacienty o jejich pití alkoholu, můžete najít na tomto odkaze a odborný článek pro lékaře o tom, jak mají s pacienty mluvit o užívání drog, najdete zde.

Závislost na lécích – když už nejde s užíváním přestat

Nadužívání léků na předpis nebo i volně prodejných léků je rozšířenější, než se může zdát. O závislosti na lécích se příliš nemluví a je spíše opomíjeným a podceňovaným problémem, avšak postihnout může každého z nás.

Nadužívání léků se týká všech věkových skupin a závislostí na nich mohou být ohroženi dospívající, dospělí i senioři. Nejčastěji se jedná o léky proti silné bolesti na bázi opioidů, léky proti úzkosti (benzodiazepiny), léky proti nespavosti a léky proti kašli obsahující kodein. Nadužívána mohou být také antidepresiva, zejména mezi dospívajícími se pak setkáváme se zneužíváním anabolik a stimulujících léků podporující hubnutí. Problémem může být i nadužívání volně prodejných léků, které mohou při nadměrném užívání způsobit vážné zdravotní potíže.

V případě běžných léků proti bolesti, jako je ibalgin či paralen, může jejich dlouhodobé časté užívání na bolesti hlavy vést k chronickým bolestem z nadužívání. V takovém případě již léky přestávají na bolest fungovat a naopak bolest samy způsobují. Tyto léky zároveň mohou při dlouhodobém nadužívání poškodit životně důležité orgány. Pokud léky proti bolesti užíváte více než polovinu dní v měsíci po dobu 3 měsíců a déle, už se jedná o nadužívání a vážný problém.

Jak se závislost na lécích rozvine?

Pro mnohé je nejjednodušším řešením na bolest, psychickou nepohodu, smutky či nespavost sáhnout po tabletě, ať už volně prodejné nebo na recept od lékaře. Zatímco krátkodobě nám tabletka pomůže od bolesti či s uvolněním, problém nastává, pokud toto „řešení“ problémů začneme využívat pravidelně a bez rozmyslu. Varovným příznakem počínající závislosti je postupné zvyšování dávky, kdy počáteční dávka už nevyvolává žádaný efekt, nebo častější braní tablety. Užívání tabletek jakéhokoli druhu se pak stává neodmyslitelnou součástí každého dne a je řešením neduhů a nepohod, které bychom dříve zvládali bez tablety.

Závislost na lécích může vzniknout plíživě, aniž bychom si ji uvědomovali, dokud není pozdě a myšlenky na léky nezaplňují většinu dne. V koloběhu závislosti se obstarání léku a braní tabletky stává středobodem momentálního života, které vede i k častým návštěvám lékařů různých odborností a častým změnám lékařů pod různými výmluvami. Mezi další příznaky závislosti na lécích patří poruchy spánku, ať již zvýšená potřeba spánku a únava nebo naopak nespavost, poruchy nálady jako apatie, zvýšená podrážděnost, agresivita a neklid, a zhoršení pozornosti a psychomotorického tempa. Vlivem závislosti dochází také k zanedbávání rodiny a běžných denních úkolů, uzavírání se do sebe a ztráta přátel a zájmů.

V případě rozvinuté závislosti na lécích dochází také k rozvoji abstinenčních příznaků, pokud tělo nedostane dávku léku, na kterém se stalo závislým. Abstinenční příznaky se mohou projevit například jako třes rukou, bolesti hlavy a těla, slabost, bušení srdce, úzkosti a další. Nejnebezpečnější z možných abstinenčních příznaků jsou epileptické záchvaty, které mohou ohrozit na životě.

Proto je v případě, že u sebe pozorujete příznaky závislosti na lécích, důležité vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Vysadit léky ze dne na den bez odborného dohledu může být životu nebezpečné.

Kromě překonání abstinenčních příznaků pod lékařským dohledem je v případě odvykání a léčby závislosti na lécích pátrat i po hlubších příčinách rozvoje závislosti. Ač se zpočátku může zdát, že primárním důvodem byla pouze snaha se zbavit konkrétních příznaků, na než byl lék předepsán, jako jsou bolest či úzkosti, málokdy tomu tak opravdu je. V léčbě závislosti je proto nezbytný komplexní přístup včetně psychoterapie.

Pokud Vás nebo někoho ve Vašem blízkém okolí trápí závislost na lécích, neodkládejte řešení závislosti a vyhledejte odbornou pomoc. V případě zájmu o konzultaci u nás v adiktologické poradně se neváhejte objednat (viz sekce Kontakty).